Atol, který je součástí Marshallových ostrovů, dříve tvořilo 36 ostrovů, které obklopovaly lagunu. Dnes jich už můžeme najít jen něco okolo 23. Přesto atol zabírá přibližně 6 kilometrů čtverečních. Dříve obydlený ostrov, nyní jen místo pro dobrodruhy a potápěče, jelikož v hloubkách oceánu můžeme najít vraky lodí.
Na tomto místě Spojené státy americké testovaly jaderné zbraně. Když se místní obyvatelstvo přesunulo, mezi lety 1948 až 1952, bylo zde provedeno přes 60 jaderných testů. Právě předtím zmíněné vraky lodí jsou jedním z důkazů testování. Někteří obyvatelé své domovy nechtěli opustit a tak zůstali v atol Bikini i přes obeznámením o smrti z právě vysoké radioaktivity.
Jaderné výbuchy měly velké dopady na životní prostředí atolu. Už dříve zmíněný počet ostrovů se rapidně snížil. Pod jadernými pokusy se některé části či ostrovy doslova vypařily.
Nejen že v současné době v oblasti Marshallových ostrovů platí zákon o ochraně žraloků, ale i v roce 2010 byl atol Bikini zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO. Zhruba jedna třetina žraloků nacházející se na území ostrovů je zapsána v Červeném knize ohrožených zvířat. Paryby se zde nesmí lovit, ani nesmí být nijak obchodováno s jejich ploutvemi a obecně prodáváni.
Jeden z výzkumníků Stanfordské univerzity prohlásil, že jaderné zkoušky v Tichém oceánu je jedna z nejhorších věcí, kterou kdy lidstvo oceánu mohlo udělat. Avšak po výzkumu tým vědců přišel na něco fascinujícího. V blízkosti kráterů po bombách objevili pestrý ekosystém. Pod hladinou moře našli velké skupiny tuňáků, žraloků, krabů a dalších. Přesto jde spíše o teorii, že ekosystém není narušován antropogenní neboli lidskou činností.
Přesto se nemůžeme bavit o oblast, která by mohla být obyvatelná, protože radiace je jedním ze stálých rizik, stejně jako radioaktivní město Pripjať a oblast Černobylské elektrárny.
Proto bych toto místo, díky žralokům a radioaktivitě, nazvala jako jedno z nebezpečných míst na světě, na které bych na dovolenou nezamířila ani zadarmo, ani kdybych dostala zaplaceno.